Novinky

Panely

Panely se dají zobrazit pouze v určitých šablonách, které si zvolíte v administraci, úpravu panelu najdete v "pokročilém nastavení", do něhož se přepnete pomocí odkazu nacházejícího se v pravém horním rohu administrace, poté nabídka "Panely" v horní liště odkazů.



Vločka lásky a štěstí

Vločka lásky a štěstí z Hněvkovic

 

Vlastně ne jednu, ale celý mikulášský pytel takových vloček - scének, písniček a tanečních vystoupení přichystali žáci Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Hněvkovice obyvatelům Týna nad Vltavou na již tradiční Mikulášské prezentaci, tentokrát v sobotu 1. prosince, pouhý den před první adventní nedělí.

Už od časného rána vrcholily před kostelem svatého Jakuba přípravy pódia, stavěly se kulisy, dolaďovalo ozvučení. Tapetu školy letos vystřídala velká plachetnice - symbol jistoty a pomoci, ale zároveň také poznání, odvahy, statečnosti a svobody. Odtud pak účinkující vybíhali na prkna, která třeba i v jejich případě dobudou svět.

Kováři rozpálili výheň, aby mohli během sobotního dopoledne ukovat zvoneček či podkovičku pro štěstí, z prodejních stánků se linula vůně dřeva a jehličí z výrobků hněvkovických truhlářů a zahradníků, cukráři nabízeli neméně voňavé perníčky a kuchaři zase křupavé zlatavé bramboráky. Pro zahřátí se podával čaj, káva a lahodný svařák.

 

    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když vltavotýnské zvony odbily půl desátou, rozběhlo se naplno kulturní vystoupení žáků školy. Představeny byly jednotlivé obory vyučované v Hněvkovicích, prokřehlé diváky rozpohybovaly hněvkovické mažoretky, latinskoamerická cumbia, rozverná poupata nebo šikovní a pracovití mravenečci. Také v Týně nad Vltavou si pamětníci mohli připomenout písně z filmu Valčík pro milion nebo z muzikálu Rebelové. Vzpomenete si ještě na Editu Štaubertovou a její „Babičko, nauč mě charleston“ či na „Olivera Twista“ Evy Pilarové nebo Anny Veselé a The Vertigos?

A jaké by to bylo vánoční vystoupení bez trochy romantiky a nostalgie. V refrénu jedné z písní zazněla slova, jejichž význam platí v předvánoční době dvojnásob: „ …zprávu ti do písku píšu, jak moc ti chci být nablízku…“. Slova, která se nemusí psát do písku ani do sněhu, slova, která říkáme někomu, na kom nám záleží, koho máme rádi a s kým bychom chtěli být, a to nejen o Vánocích.

 

 

 

 

 

 

     

 

 

 

 

Vystoupení se chýlilo ke konci a ti nejmenší čekali na dopis od Ježíška a možná i na nějaké ty dárečky. Dopis, ukrytý ve velké sněhové vločce, se mezi ně skutečně snesl z věže barokního kostela, dárky však přinesl Mikuláš a jeho čertovský doprovod. Protože ale vltavotýnské děti nikdy nezlobí, na všechny, které si trochu pospíšily, čekala sladká mikulášská odměna.

Přiblížila se dvanáctá hodina, s diváky se rozloučili všichni účinkující, Mikuláš, čerti i andělé. Z vltavotýnského náměstí Míru odcházeli už vůbec ne zmrzlí, ale dojatí a vánoční atmosférou naladění diváci s melodií na rtech. S melodií, která se stala symbolem loňských Vánoc a která od té doby pomohla mnoha lidem „odhodit chmury, trable a starosti“. Vždyť už za necelý měsíc budeme sedět u štědrovečerní tabule a chystat se na Půlnoční.

 

                                                                                                          Mgr. Miloš Smetana

 

 

| přihlásit se | mapa stránek